Společnost ZAT již téměř šest desetiletí dodává inteligentní systémy řízení pro široké spektrum průmyslových odvětví po celém světě. Zaměřuje se především na segmenty s vysokými požadavky na bezpečnost, spolehlivost a individuální přístup k technickým řešením. Díky svým technologiím a službám pomáhá zákazníkům dlouhodobě zvyšovat efektivitu provozu jejich zařízení a technologií.
Firma je známá zejména jako významný dodavatel řídicích systémů pro jadernou energetiku. Technologie a know-how společnosti ZAT jsou nasazeny přibližně na 30 % jaderných elektráren v Evropě a na 10 % jaderných elektráren celosvětově. Produkty společnosti využívají všechny české i slovenské jaderné elektrárny. Vedle jaderné energetiky nacházejí řešení ZAT uplatnění také ve vodních a tepelných elektrárnách doma i v zahraničí. Celkově společnost realizuje své dodávky ve více než 65 zemích světa.

Aktivní je ZAT rovněž v oblasti dopravy. Jeho systémy například zajišťují řízení dispečinků na přibližně polovině železničních tratí v České republice. V posledních letech společnost rozšířila své portfolio také o IoT platformu SimONet určenou pro bezdrátový sběr, ukládání, analýzu a vizualizaci dat. Platforma nachází využití například při správě budov a energií, monitoringu dopravy, sledování technologických zařízení nebo při detekci nestandardních stavů v distribučních sítích a produktovodech, včetně prostředí s nebezpečím výbuchu.
S cílem dále zvyšovat efektivitu práce investuje společnost také do rozvoje svého informačního systému. Důraz je kladen především na rychlejší zpracování dat, zjednodušení pracovních procesů a větší uživatelskou přívětivost. Nedílnou součástí tohoto rozvoje se stal i databázový nástroj Engineering Base určený pro návrh a správu technické dokumentace.
Od AutoCADu k inteligentnímu elektro-CAD řešení
Stejně jako mnoho dalších společností využíval ZAT v minulosti při tvorbě elektro dokumentace software AutoCAD. V určitých případech je tento nástroj používán dodnes, zejména pokud jej požaduje zákazník. Ve srovnání s celkovým objemem projektových prací jde však již pouze o okrajovou záležitost, a to zejména kvůli vysokým časovým i finančním nákladům.
Důvodů pro opuštění klasického ručního zpracování dokumentace bylo několik. Původní způsob práce byl dostačující v době, kdy byly projekty rozděleny po jednotlivých skříních a dokumentace vznikala odděleně. Dřívější model, kdy jeden pracovník vytvářel návrh zapojení a druhý jej následně zakresloval, již dnes neodpovídá současným požadavkům. Moderní projektování vyžaduje, aby jeden pracovník zvládal návrh, zakreslení i následné úpravy dokumentace.

Přechod na databázové projektování
Hlavním impulzem pro změnu projekčního nástroje byla potřeba efektivnější spolupráce více pracovníků a podpora databázového zpracování projektů. Jako logický mezikrok po práci v AutoCADu se nabízelo využití systému postaveného na platformě Autodesk. Po krátkém období práce se softwarem CADELEC byl ve společnosti nasazen systém ECS CAD. Jeho vlastní prostředí se však ukázalo jako nedostatečně stabilní a docházelo k problémům s integritou dat, což vedlo ke vzniku významných komplikací.
Z tohoto důvodu začal být paralelně využíván také systém ELCAD, ve kterém byla realizována řada projektů. S dalším rozvojem ICT infrastruktury však začalo být zřejmé, že budoucnost projektování spočívá v plně databázovém přístupu a modernějších projekčních nástrojích.
Nasazení platformy Engineering Base
Na základě dlouholetých zkušeností s tvorbou elektro dokumentace definovali Zdeněk Tupý, architekt IS/IT, a jeho kolegové požadavky na nový systém. Jedním z posuzovaných řešení byl také software EPLAN, jehož využití doporučovaly některé spolupracující společnosti. Z pohledu společnosti ZAT však tento systém nevyhovoval zejména svou uzavřeností.
Po detailním seznámení s možnostmi platformy Engineering Base padlo rozhodnutí pro implementaci právě tohoto řešení. Hlavními důvody byly především online propojení všech objektů v rámci projektu, možnost kombinace grafické editace s tabulkovým editorem, otevřenost systému a jeho snadná přizpůsobitelnost konkrétním požadavkům uživatele. Významnou roli hrála také jednoduchá integrace s dalšími podnikovými aplikacemi a využití standardního databázového prostředí MS SQL Server jako centrálního zdroje dat.
Oblasti využití Engineering Base ve společnosti ZAT
Ve společnosti ZAT je dnes Engineering Base využíván v několika klíčových oblastech. Jednou z nich je efektivnější propojení jednotlivých pracovníků a týmů. Dříve samostatně fungující projektanti nyní pracují v rámci jednoho propojeného prostředí, což významně zjednodušuje spolupráci na společných projektech. Velkou výhodou je také flexibilní architektura systému umožňující snadné přizpůsobení počtu uživatelů i podporu práce na dálku.
Další oblastí je propojení softwarové a hardwarové části projektů. Implementace Engineering Base umožnila rychlejší generování podkladů pro programátory a zajištění konzistence dat mezi návrhem HW a seznamy signálů v různých SW aplikacích.
Významným přínosem je také otevřenost systému pro integraci s dalšími interními IT nástroji. Data mezi Engineering Base, nadřazenými systémy a ostatními aplikacemi jsou přenášena automaticky bez nutnosti ručního přepisování.
Engineering Base zároveň podporuje digitální výrobu. Data potřebná pro nákup komponent jsou automaticky přenášena do nadřazeného systému a propojena se skladovými kartami. Ve výrobě jsou využívána inteligentní schémata zapojení zobrazovaná na dotykových obrazovkách, do kterých mohou technici zapisovat poznámky a připomínky. Projekce následně provádí změny přímo v databázových datech, takže aktualizovaná dokumentace je velmi rychle dostupná výrobě.

Další rozvoj a budoucí vize
Do budoucna plánuje ZAT další rozšíření využití Engineering Base. Jednou z vizí je podpora digitální výroby v oblasti mechanického návrhu rozvaděčů, například automatické určování délek vodičů, kontrola zaplnění kabelových žlabů nebo spolupráce s 3D modely mechanických částí.
Dalším plánovaným krokem je využití typových rozvaděčů, které by umožnily standardizaci návrhu a výroby. Díky sjednocení způsobu projektování by došlo ke snížení rozdílů mezi jednotlivými projekty a současně k významným časovým úsporám. Přínosem pro zákazníky by byla také vyšší standardizace dodávek a jednodušší servis.
Závěr
Společnost ZAT patří mezi firmy, které aktivně zavádějí moderní přístupy k projektování a digitalizaci procesů. Nasazení platformy Engineering Base výrazně přispělo ke zefektivnění interních procesů a posílení konkurenceschopnosti společnosti. Systém dnes aktivně využívají nejen projektanti, ale také pracovníci výroby, zkušební technici i technici na stavbách.
V dalších letech plánuje ZAT pokračovat v digitalizaci a optimalizaci procesů, přičemž Engineering Base bude i nadále důležitou součástí tohoto rozvoje.
